Už pár let mám možnost testovat vybavení v terénu, od norských náhorních plošin přes severské deštné lesy až po zamrzlé stezky Laponska. Ale tahle říjnová výprava do švédského národního parku Jämtland byla něčím výjimečná.
Když mi zazvonil telefon a ozvalo se: „Ahoj, nechceš vyrazit do Švédska testovat outdoorové vybavení přímo v terénu?“, nemusel jsem se dlouho rozmýšlet. Tuhle pozvánku od českého zastoupení značky Lundhags nejde odmítnout. Vyrazit pod záštitou Scandinavian Outdoor Group, otestovat vybavení značek jako Lundhags, Primus, Silva, Woolpower a Nordisk, a projít si přitom kus opravdové severské divočiny... to je přesně ten druh dobrodružství, kvůli kterému má outdoor smysl.
Naším hřištěm byla horské tundra, místo, kde ti ztuhnou prsty u nohou a vítr tě rychle přesvědčí, že vrstvení není marketing, ale nutnost. Každý kus výbavy dostal šanci ukázat, co v něm je bez prostoru na chyby.
Lundhags –oblečení, batohy a hlavně boty, které obstály i při brodění ledové řeky. Tady pochopíš, proč mají vysoký gumový okop a kevlar na nohavicích kalhot Makke.
Primus – spolehlivý zdroj tepla a jídla, když o dřevo v Tundře nezakopneš.
Silva – kompas, čelovka a trekové hole. V místech bez signálu se orientuješ čistě podle mapy a světových stran.
Woolpower –vrstvy z merina, které hřejí i když jsou vlhké. A hlavně – vyráběné kompletně ve Švédsku. Navíc jsme na konci cesty navštívili i jejich továrnu v Östersundu, která jako jedna z mála drží celou výrobu doma.
Nordisk –superlehký přístřešek i do větru a deště. Malý jako lahev Nalgene, ale odolný jako židovská víra!
Být offline má smysl.
Bez signálu, bez sítí, bez pohodlí. Jen ty, vybavení a severská divočina. Každý krok, každé rozhodnutí, každé zdržení má svou váhu. A právě tahle syrovost dělá z této cesty víc než test... dělá z ní zážitek, který mi zůstane hluboko v hlavě.
Ale teď už k samotné cestě.
Přes Trondheim do tundry
S několika přestupy jsme přistáli na letišti v norském Trondheimu, kde už na nás čekal připravený vůz. Cesta přes hory do Švédska byla dechberoucí... krajina zbarvená do do oranžovo žlutých tonů, ostrý podzimní vzduch, první náznaky tundry.
Hned za hranicemi zastavujeme u nákupního centra a přichází první kulturní kontrast... stejně jako Češi jezdí na nákupy „za čáru“, i Norové míří do Švédska na bujaré doplnění zásob. V obchodu o velikosti letištní haly nabízejí vše, co si jen milovník sladkostí může přát, gumové medvídky, čokoládu, pendrek, a hlavně lékořici, která je ve Švédsku opravdový fenomén. Žvýkavý doplněk na cestu, který tě udrží ve střehu i tiší chuť na něco malého (A mimochodem, kvalitní švédskou lékořici dováží do Česka i čokoládovna Jordis).
Západ slunce, sauna a první noc pod stanem
Naše základna byla v nádherném horském centru v srdci Jämtlandu. První večer jsme si užili venkovní saunu, koupel v ledovém jezeře a pohled na zlatavě zbarvené břízy v podzimním šeru. Ještě před večeří jsme se vydali do stodoly, kde nás čekala prezentace od zástupců značek. Připadal jsem si jako malý kluk v cukrárně... boty, batohy, vařiče, čelovky, ponožky, stany… Sbírka jako u nás ve skladu, jen v prostředí krásné stodody!
Po večeři jsme se přesunuli ven a každý si postavil ultralehký stan Nordisk pro jednu osobu, který je bez nadsázky o velikosti lahve Nalgene! Skvělá ukázka minimalistického přístupu, ale má to své „ale“ – v malém prostoru kondenzace vody výrazně roste. Ráno jsem měl spacák na konci vlhký. Tip od Švéda? Nohy ve spacáku vložit do nepromokavé bundy a tu opřít o stěnu stanu. Praktické a funguje to. Jinak Nordisk už má spacáky s membránovým zakončením, které podobný problém elegantně řeší, na to ale nebyl můj Therm-a-rest připravený. Rozhodně cením radu, udělat si ze své membránové bundy "nepromokavou ponožku" na spodek spacáku!
První kroky do divočiny
Dorazili jsme do horského centra v srdci Jämtlandu. První večer byl jako vystřižený z outdoorové pohádky, venkovní sauna, ledové jezero a podzimní západ slunce nad zlatavými březovými lesy. Před večeří násv rustikální stodole čekalo představení značek, kde se mezi batohy, botami, vařiči a čelovkami cítil každý outdoorák jako dítě v cukrárně.
Po jídle jsme si každý postavil svůj ultralehký stan Nordisk, který zabalený nebyl větší nežlahev Nalgene. Lehký, kompaktní, rychle postavený. Jenže jak to u ultralightu bývá, každé "wow" má své "ale". V noci jsem se probudil s mokrým koncem spacáku... kondenzace v malém prostoru udělala své. Pomohla mi rada od švédského kolegy vložit nohy v spacáku do nepromokavé bundy a tu opřít o stěnu stanu. Jednoduché, a funguje to. (Mimochodem, Nordisk má dnes spacáky s membránovým zakončením... skvělé řešení). Jelikož běžně jezdím se psy a mám větší stan, běžně tento problém neřeším, ale cením tento lifehack.
První kroky do divočiny, Nové boty a ponožková alchymie
Nabalili jsme batohy Lundhags, rozloučili se s poslední chatou a vyrazili do tundry. Stromy zmizely, vystřídaly je nízké borůvčí, podmáčený mech a nekonečné kamenné pole. Těžká turistika ve Švédsku začala naplno.
Byl jsem lehce nervózní, protože jsem měl nerozchozené boty. Naštěstí i na toto má Lundhags svou odpověď ...s Woolpower totiž vyrábí set svou ponožek, které jsou předem předurčeny k vrstvení.. Spodní vrstva odváděla vlhkost, svrchní z merina hřála a bránila tření. Vynechal jsem při šněrování jeden háček u nártu a boty si krásně sedly. Po pár hodinách jsem měl pocit, jako bych šlapal ve svých bačkorových Alfách.
Jak (ne)chodit po tundře
Snažil jsem se šetřit vegetaci a chodit ve vyšlapaných stopách. Jenže švédský přístup je jiný... chodí v rojnici, aby zatížení rozprostřeli a nepoškodili jedno místo. Skvělý přístup k přírodě a velká lekce pro každého, kdo cestuje do Skandinávie. Já měl s ohledem na krátké vegetační období stále morální kocovinu při každém kroku mimo stezku, ne nadarmo se říká, že "zvyk je železná košile".
Trasu jsme hledali pomocí kompasu a mapy... žádné turistické značky, žádný signál. Každý večer jsme museli najít vodu a postavit stan. Teploty pod nulou, sobí stáda na obzoru, mlčení tundry. Jediný kontakt s civilizací? Vysílačka a občasné hlášky místních lovců.
Poslední výzva: brodění a návrat
Poslední den se krajina opět mění, březové háje, značené cesty, zpátky do civilizace. Ale než jsme se s tundrou rozloučili, čekalo nás brodění řeky. Sundat kalhoty, ponožky, vyndat vlněné stélky z bot. Kožené boty Lundhags nazout na bosé nohy, jedna hůl Silva vpřed, čelem k proudu, jít a jen se soustředit na silný proud, který se opírá do kolen. Po přebrodění stačí boty vylít, nandat stélku zpět a pokračovat.
Večer nás čekala fantastická večeře, sauna a zasloužené pivo. Přesně takhle si představuju outdoorovou pracovní cestu :)
Tahle výprava prověřila nejen výbavu, ale i vztah k přírodě, respekt k prostředí a schopnost být přítomen. Díky Lundhags za pozvání a celému týmu Scandinavian Outdoor Group za nezapomenutelnou zkušenost.Už teď se těším, kam nás sever zavede příště.
Díky, Lundhags. Tohle stálo za to.
🎥 Mrkni na náš instagram a sleduj stories z cesty... ať vidíš, jak to celé vypadalo naživo.
